Obsah

Historie obce

Tato stránka popisuje historii uzemí na kterém se obec rozkladá od dob prvotního osídlování země Slovany přes vznik obce Vesce až po obnovení vsi s nynějším názvem Nový Vestec.

 

Prvotní osídlení

pohlednice obceV 6. století se postupně na našem území začali usazovat Slované. V okolí soutoku Labe a Jizery existovalo rozhraní působnosti vlivu čtyř významných slovanských kmenů - Čechů ( Přemyslovců ), Charvátů, Pšovanů a Zličanů a právě v této oblasti začaly vznikat základy českého státu. Přes sousední Toušeň vedly i dvě významné obchodní cesty - "polská" z Prahy do Slezska a Litvy a "lipská" z Brandýsa do Čelákovic. Přímo ne vestecké straně byl objeven slovanský objekt v místě zvaném "Doškův kout". Patřil patrně do systému strážních bodů střežících důležité cesty a rozhraní kmenů v době 11. - 12. stol. Nesouvisel však s později vzniklou osadou Vesce.

 

Vesce

Tehdejší ves ležela jihovýchodněji a táhla se na západě až k lesu, zvanému Bor. V okolí vsi byly tůně napájené Jizerou, která jedním ramenem vedla až k Houštce. Jako pravděpodobné období vzniku Vesce je 14. století, protože již ve 2. pol. 14. stol je zmiňována staroboleslavská kapitula, která za neznámých okolností nabyla podílu ve Vesci. Když byly Vesce osídleny purkrechtně, měly devět statků kmetcích, patřících k zámku brandýskému, a dva statky úročné, patřící kapitule boleslavské, která u Vesce držela i dvě tůně. Poddaní patřící staroboleslavské kapitule měli na starosti louku Proboštici mezi Jizerou a Labem proti Toušeni. Dodnes se zde užívá název "Za proboštskou loukou" a u silnice pod lesem název "U proboštské tůně". Nedaleko vsi, pravděpodobně v dnešním Polabsku, ležel veliký rybník, Polabský zvaný, který patřil k zámku. Zanikl v polovině 17. století. V roce 1410 byla ves výhradně zbožím proboštským. V letech 1410 - 1419 jsou pronajata luka u Vesce a les s dvojí tůní Janu Bokovi. Farou obec spadala pod Starou Boleslav. Další zmínka o bci je z poloviny 15. století ( 1451 - 1463 ), kdy je na toušeňském hrádku jmenován purkrabím pan Petr Popel z Vesce. Z této doby ( 1453 ) jsou ve Vesci připomínáni tři poddaní kapituly. Další zmínka o původní osadě Vesce je z r. 1547. protože Vesce překážely JCM ( Jeho Císařské Milosti ) Rudolfu II. v provozování lovu, navrhli r. 1580 královští komisaři, aby Vesce byly vystěhovány. Ale jednání se staroboleslavskou kapitulou se protáhlo až do r. 1584, kdy na popud Rudolfa II. bylo všech jj gruntů osady vykoupeno. Stavení byla pouze opuštěna, takže ještě v r. 1708 byly jejich zbytky viditelné. U vystěhované vsi byla zřízena bažantnice ( dodnes zachována v názvu ulice ), která byla opuštěna v r. 1651. Z roku 1584 známe jména dnou proboštových poddaných. Byl to Jíra Bělka a Jíra Martinců, oba zámožní, z nichž jeden i koně choval. Kapitule platili úrok a museli sušit a shrabovat seno z kapitulních luk. I r. 1589 jsou Vesce připomínány. Krejčí Řehoř prodal louku Maxmiliánem II. za svobodnou prohlášenou, která leží u Vesce, mezi loukou Probošticí a Kaplankou. R. 1644 je u Vesce připomínána obora s vysokou zvěří. I v urbáři ( z latiny - městská kniha obsahující soupis polí a luk včetně majitelů ) z roku 1651 se připomíná vesecký luh, který náležel k proboštství staroboleslavskému. Roku 1669 se připomíná, že z vystěhovaných Vesců se na zámek odvádí devět sýrů za seno. 1674 jsou luka u Vesce připomínána ve vlastnictví kapituly. 1708, když dochází k dělení majetku proboštského od děkanského, jsou opět Vesce připomínány.

Obnova vsi V roce 1777 byla ves obnovena o 15-ti popisných číslech, ale proti původní vsi položena severovýchodněji a pojmenována Nový Vestec, aby se odlišila od Vestce u Přerova n. L. Ves byla založena v podobě ulice směrované východním směrem k Jizeře. Farou i školou byla přidělena do Staré Boleslavi.

V letech 1771 - 1772 probíhal v Rakousko-Uhersku soupis všech stavení, kterým byla dávána popisná čísla - tzv. numera, v souvislosti s tereziánským katastrem.

V roce 1777 bylo nejen na Brandýsku založeno více osad se stejným záměrem - zlepšit zemědělskou produkci na císařských pozemcích a zajistit pracovní síly do rozsáhlých císařských lesů. Zároveň také zmírnit tehdejší sociální nepokoje - selské bouře, které nastaly po velkém hladomoru v letech 1771 - 1772, kdy vymřela desetina obyvatel Čech ( 250 000 lidí ). Z dalších osad v našem okolí vznikly nebo byly obnoveny např. Oradovice a Káraný. A teprve od této doby, za vlády císaře Josefa II. ( 1780 - 1790 po zrušení nevolnictví ), se začalo oficiálně používat vedle křestního jména prostých lidí také příjmení. Bylo odvozeno buď od jména rodičů, místa bydliště, vzhledu, řemesla či osobních vlastností.

 

Osídlení podle popisných čísel ve Vestci

Osídlení podle popisných čísel ve Vestci
Č. p. před 1. svět. válkou nyní
1 Jedličkovi
2 Černíkovi
3 Kostlanovi
4 Svobodovi
5 Řezáčovi Obecní úřad
6 Dolanský František
7 Čvančarovi
8 Dolanský Antonín ( legionář )
9 Peškoví
10 Ceithamlovi
11 Malý Bedřich
12 Honsovi
13 Bodlákovi
14 Malý Jan
15 Veselých
16 obecní pastouška
17 hospoda - vdova Líbalová hospoda
Houštka patřila k obci do r. 1950
18 vila Vrchlického
19 vila Smetanova
20 vila Fibichova
21 vila Dvořákova

 

Stávající osídlení rodinných domků neuvádíme z důvodu možnosti zneužití.

stará mapaStará mapa obce